jarní bylinky

Jarní bylinky

Mám roky, kdy bylinky  suším a máme je pak k dispozici především na přípravu čajů. V jiných letech více „sirupuji“, další jsou zase úplně jiné…
Dělám to nejraději tak, jak mě zrovinka v daný okamžik těší.
Poslední roky si užívám všeho zeleného i barevného k snědku především v čerstvé podobě.
Jak to právě roste nebo kvete, proměňuje se i můj talíř.  Stává se zrcadlem přírody.

Nepřemýšlím teď už tolik co si mám připravit nebo nasušit na zimu, ale baštím to, co právě je.
Věřím, že i tím mé tělo bude  mít v zimě dost síly, aby bylo zdravé.
V prvním roce mého bylinkaření jsem si nasušila bylinek příliš mnoho a pak jsme je nespotřebovali.
Stále se učím odhadnout to správné množství , druh a podobu na uskladnění.

Pojďme se projít po té naší zahradě.
Představím vám Česnáček lékařský, Sedmikrásku chudobku, Ptačinec, Kopřivu dvoudomou, Pampelišku lékařskou a seznámím vás také s naším smrkem.
Vítejte!
Celá zahrada jde projít bosky, ale zouvat se u nás povinně nemusíte.
Věřím, že  z procházky budete odcházet s alespoň maličkatým naladěním některou z rostlinek ochutnat.

Je to všechno o hledání a zkoušení.
Najít pro sebe fajn chlapa nebo ženskou, s kterým chcete strávit zbytek života, také chvíli trvá. No né?

Česnáček lékařský

Než jsem narazila na naší zahradě na rostlinku s bílými kvítky vonícími po česneku, vůbec jsem netušila, že Česnáček existuje.
Hned jsem si ho v kuchyni zamilovala. Máme na zahradě pár rostlinek a jsem za ně nesmírně ráda.

Česnáček lékařský je léčivou bylinou s antiseptickými a hojivými účinky.
Z čerstvého můžeme připravit naložením do alkoholu tinkturu na dezinfekci močových cest  a jako pomoc při zánětu plic.
Žvýkáním listů údajně léčí záněty v dutině ústní. Obsahuje hojně vitamín C.

Najdete ho na krajích vlhčích lesů nebo také v blízkosti potoků. Má rád polostín.

Sbírám mladé lístečky, z rostlinky jich utrhnu jen několik, abych jí nebrala příliš sílu a mohla jsem přijít pro další zase za pár dnů.

Přidávám je do salátů, zdobím lístky chleba namazaný nějakou pomazánkou.

Poprvé se ho tento rok chystám naložit do octa,
stejně jako to dělám léta s fialkami.
Je to ta nejjednodušší varianta zpracování bylinky, co znám. Natrhám bylinku, nechám ji mírně zavadnout, aby se odpařila alespoň část vody z ní.
Dám do skleničky, zaliji octem a nechám měsíc stát při pokojové teplotě. Občas skleničku protřepu.
V létě do salátů přijde vhod, stejně jako ten fialkový.

Sedmikráska chudobka

Troufám si říct, že ji všichni dobře známe i poznáme.
Jako malá holka jsem si pletla věnečky do vlasů z pampelišek a na ruku právě z chudobek, jak se jim také říká.

Sedmikrásek měla plnou zahradu naše babi – má tchýně. V prvních letech kroutila nade mnou trošku hlavou.
Když se vytáhla sekačka běžela jsem si totiž rychle natrhat alespoň hrstičku sedmikrásek do pusy.
V dalších letech jsem v jejích očích zahlédla jistý údiv, že si tu hrstičku trhá do pusy i její syn.
Myslím si, že v posledních letech si občas utrhla nějakou tu sedmikrásku „na tajnačku“ a snažila se zjistit, co na tom kvítkovém zobání máme.

Známá je především jako podpůrný prostředek pro dýchací cesty.
Přispívá k urychlení léčby močových cest a ledvin. Má dezinfekční účinky.
Každý rok si nasuším skleničku květů na zimu právě pro případnou léčbu dýchacích cest.

Ze sedmikrásky si můžete také udělat sirup na kašel.

Do skleničky vrstvíme střídavě vrstvu květů a vrstvu cukru. Každou vrstvu (cca 2cm) vždy upěchujeme. Zavíčkujeme a necháme na slunci 6-8 týdnů.
Pak sirup přelijeme do čisté skleničky a skladujeme v temnu a suchu. Dávkujeme při nachlazení 3x za den lžičku sirupu při potížích.

Sedmikrásky ale nejraději baštím jen tak. Utrhnu je a slupnu.
Je jasné, že když je jazýček zvyklý na jiné chutě, bude se ze začátku možná trošku kroutit.
Myslím, že hodně je to především o vnitřním nastavení a zvyku.
Fajn mezifází je přidávat nové lupeníčko nebo kvítka nejdříve po pár kouscích do oblíbeného salátu nebo jiného jídla.

Ptačinec

Kromě toho, že je ptačinec prospěšný pro plíce a ledviny jako sedmikráska výše, působí dobře také na kůži a ekzémy.
Detoxikuje organismus. Stav kůže je úzce spojený se stavem našeho organismu.

Sbírat můžeme celou rostlinu – nať i s květy.
Někomu jeho křehká chuť vyhovuje na první dobrou, jiný si potřebuje zvyknout. Hlásím se ke druhé kategorii.
Musela jsem si nejprve zvyknout a přidávat jen malé množství k něčemu jazýčku už známému.

Teď už si klidně rozmixuji ptačinec s vodou, dle chuti ev. přisladím medem (nebo také ne) a vypiji.

Babička ptačinec házela kachnám, aby prospívaly. A babičky dobře věděly co a proč dělají.  (Tohle neříkejte, když jsou poblíž chapiska, nějak jim to většinou nedělá dobře.)

Můžete si udělat „pohýčkání“ pro vaši pleť. Rozmixujete hrst ptačince, smícháte s 1PL zakysané smetany a nanesete na pleť.
Smetanu můžete zaměnit za 1PL medu. Vyberte si, co je vám příjemnější.

Nezkoušela jsem, ale prý se měl dát i zamrazit. Zimy jsou poslední roky mírné a ptačinec jsem si trhala na zahradě i v zimě.

Kopřiva dvoudomá

Na listech i na lodyze má duté chloupky s křehkými stěnami. Tu křehkost jim dodává kyselina křemičitá. V dutinkách je tekutina s kyselinou mravenčí a ještě další látky.
Jak poznáte, že vám při styku s kopřivou vnikne tato kyselina pod kůži jistě všichni víte.

Kopřivu známe jako přední jarní životabudič. Skvělá je na krvetvorbu.  Čerstvá se používá při stavech vyčerpanosti  pro svůj obsah železa.  Působí močopudně. Dlouhodobě by ji ale neměli užívat lidé s chronickým onemocněním ledvin. Snižuje cukr v krvi. Používá se také při plynatosti. Na stránkách bylinkářů najdete celé seznamy jejích dalších skvělých účinků. Marie Treben uvádí, že koupele s 200g kopřivy pomáhají při revmatických bolestech a při dně. Uvádí také souvislosti mezi bolestmi hlavy a problémy s ledvinami. Doporučuje pak pití právě kopřivového čaje, kdy se bylina  jen krátce spaří a krátce vyluhuje.

Je to TOP z jarní přírody. Bezpečně ji poznáme. Je velmi hojně dostupná.
Čtení o další TOPce Bříze bělokoré najdete v Chalupářském zpravodaji č.1.

Můžete si z ní udělat pesto. Postup je stejný jako na pesto z bršlice.   Lze udělat kombinaci kopřiva-bršlice. Fantazii se meze nekladou.

Rozmixovat kopřivu si můžete také spolu s dalšími bylinami (ptačincem, bršlicí, lístky pampelišky, jitrocele) a vodou. Rozmixujte, nechce půlhodiny odstát, přeceďte a máte připravený životabudič ve sklenici.

Jednoduché jídlo z bulguru a rýže:



½ hrnku rýže
1 hrnek bulguru
hrst kopřiv, hrst bršlice
1-2 PL sušených rajčat – kousky naložených v oleji
sůl, pepř, olivový olej, zbytek pečeného kuřete
kešu oříšky

Uvaříme si bulgur a rýži v osolené vodě podle návodu na balení.
Na oleji nebo výpeku po pečeném kuřeti orestujeme nakrájenou kopřivu a bršlici, osolíme, opeříme, přidáme kousky pečeného kuřete.
Nakonec vmícháme uvařený bulgur a rýži. Promícháme. Přidáme sušená nakládaná rajčata.
Dle chuti můžeme přidat ještě olej ze skleničky od naložených sušených rajčat.
Zamícháme lásku a servírujeme milému, milé.

Pro kartu receptu s popisem (obrázek k uložení) si můžete sáhnout sem.

 

Natrhali jste ji více, než jste spotřebovali do jídla? Nevadí.
Dejte ji do hrnečku, zalijte vroucí vodou a nechte 10 minut louhovat. Připravili jste si právě oplach na umyté vlasy.

Pampeliška – Smetanka lékařská

Kořen pampelišky se sbírá brzy zjara dokud je síla bylinky právě v kořenu. Jakmile rostlina kvete síla rostliny už je výše. Ve stvolu, listech a květu.
Pak si musíme na sběr kořenů počkat zase na podzim, kdy se síla opět stáhne právě do nich.

Pampeliška obsahuje vitamíny, především vitamín A, B2, C a D a také minerální látky a stopové prvky (sodík, draslík, mangan, křemík, síra či fosfor) a spousta dalších cenných látek, jako jsou hořčiny, fruktóza, sliz, aminokyseliny a další.
Pročišťuje žaludek. Výborné účinky má na játra. Stejně jako kopřiva pročišťuje krev. Marie Treben píše, že má využití při žloutence a chorobách sleziny.

O věnečcích z pampelišky jsem se již zmínila.  Pohled na děvče s věnečkem na hlavě mě vždycky tak nějak pohladí na duši.

Známý  je sirup – „med“ z pampeliškových květů.

4 velké hrstě květů, 1 litru vody, 1,0 kg cukru, 1 bio citrony (nebo citron dáme bez kůry)

Květy trháme vždy za slunečného počasí. Nikdy ne po dešti, který nám všechen pyl vypláchne.  Proto se také květy neproplachují.
Květy dáme do hrnce, přidáme na kolečka nakrájený citron, studenou vodu a pomalu zahřejeme do varu. Necháme projít varem minutku a odstavíme z plotny. Necháme stát 24hodin.
Přecedíme přes čisté plátno, přidáme cukr a necháme probublávat.
Čím déle (můžou to být hodiny) bude probublávat na plotně bude med hustší. Na druhou stranu ztratíte všechny cenné látky.
Plníme do čistých sterilizovaných skleniček. Otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Pampeliškový med dělám ráda.
Ano – vidím, kolik sypu do hrnce cukru! To množství tam ale opravdu musí být, aby se sirup nekazil.
Je tedy jasné, že tomuto sirupu se tak ouplně nedá říkat „domácí meducína“.
Spíše domácí „láskomina“.
To zní už sakra jinak, že ju.

Při vaření této pampeliškové láskominy si pouštím v duchu film o holčičce s pampeliškovým věnečkem na hlavě. Běhá s košíčkem v ruce na louce u babičky.
Trhá malá žlutá sluníčka, z kterých pak babička uvaří med. Střih.
S medem a lžičkou v ruce přichází babička ke staré dřevěné posteli a v pruhovaných modrých peřinách hledá holčičku, aby jí dala meducínu na kašel.  Prý určitě pomůže.
A holčička babičce věří. A tak se brzy také uzdraví.

Vraťme se ještě  k poupatům. Naložte si je „ala kapary“.

Na internetu najdete mnoho receptů.

Zkoušela jsem tento recept a byly mňam a v létě v salátech moc osvěžující!

Poupata pečlivě omýt, v misce promíchat se solí – vetší množství, ale zase to nepřežente a zalijte horkým octem.
Můžete použít jakýkoliv. A to je všechno. Necháme alespoň 14 dnů odležet.
Přidáváme do letních zeleninových salátů. Pokud se vám zdají příliš slané a kyselé propláchněte je před použitím studenou vodou.

Chalupář předešlé jaro s chutí baštil květy pampelišky smažené v těstíčku. Ovšem neptejte se mě na recept.
Dost často vařím, jak mě zrovna napadne, z toho a podle toho co doma je anebo naopak není. Pamatuji si ale, že mu to opravdu chutnalo.
(Pro jistotu jsem k tomu udělala šťouchaé brambory se slaninou, to zas jako jó. Přeci jen to bylo poprvé!)

Do salátů můžete použít také nařezané stvoly. Přiměřeně, přiměřeně. Mají nahořklou chuť.
Vzpomeňte si na ně v případě bolestí, kdy byste hledali hořké kapky nebo ferneta.
Zkuste si místo toho utrhnout a žvýkat stvol pampelišky.
Žvýkání hořkých stvolů pampelišky dle Marie Treben výborně pomáhají při chronickém záněru jater.

Výhonky smrku (jedle, borovice)

Včera jsem poprvé toto jaro použila v kuchyni smrkové výhonky. Už jsem se na ně moc těšila. Pro mě jsou mňamka.

Obsahují velké množství vitamínu C a silic. Velmi dobře ředí hleny, takže usnadňují vykašlávání.

Hrstičku mladých čerstvě zelených výhonků jsem pokrájela na jemno a smíchala je se zralým avokádem.
(Poznáte tak, že prstem do avokáda vytlačíte důlek a ten zůstane.)
Přidala jsem 1PL (dle chuti) sušených naložených kousků rajčat, trochu soli a pepře.
Skvělá to pomazánka na čerstvé domácí rohlíky. Mňam.

Na kašel si dělám na zimu skleničku sirupu.
Klasickým postupem střídáním vrstev cukru a bylinky. V tomto případě smrkových výhonků.

Zkoušela jsem uvařit z výhonků také smrkovou Láskominu.
Stejným postupem jako se dělá Láskomina – „med“ z květů pampelišek. Jen jsem si to maličko upravila.
Dala jsem místo citrónů pomeranče a 2PL lžíce kysel.citronové. Mňam je na dezerty, pudinky, zmrzliny apod.


Zase ten cukr, zase to dilema.

Tady se nemůžu opřít o vzpomínku na babičku, protože si nevzpomínám, že by tento sirup dělala.
Pouze si vybavuji, že když měl děda nemocné plíce dostal od bylinkářky receptůru na čaj. Skládal se právě z výhonků jehličnanů.
Pamatuji si, jak jsme na ně chodili do lesa.

Já vím, odbíhám od cukru.
Takže ano, cukr doma máme. Od vánoc s ním krmím tedy hlavně Kombuchu.
Námluvy s ní probíhaly hezky a teď už jsem do holky kombuší opravdu zamilovaná.

Jsme s chalupářem mlsouni, takže občas nějaká ta buchtička, koláček.. Při pečení cukr používám a bez mučení se k tomu přiznávám.


Od jara nám stojí v kuchyni džbán s vodou, do které dávám hrstku čerstvě natrhaných kvítků.
Fialky, sedmikrásky, pampelišky, hluchavku, květ javoru, později lichořešnici, brutnák, květ akátu,…občas přišupnu i nějaký ten lístek.
Máme tak při ruce stále „živou vodu“.
Pivo taky občas kupuji, chlapi nebojte se o chalupáře.

Jsem zastánkyní pestrého na talíři.
Nemám vyhraněný  stravovací styl.

Vařím, protože mě to těší.
Uspokojuji tím nějakou mou část kreativní duše.
A ještě zjišťuji, že jde tato radost přenášet dále v podobě inspirace.

Bylo mi potěšením vás tu provést.
Dáte si kousek koláče na cestu? Pití si prosím nalijte sami ze džbánku.
Těším se na další procházku, krásné jaro!

P.S. Kdo tady zapomněl boty?

Hanka

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.