Zvu Vás na naši zahradu.
Představím vám česnáček, sedmikrásku, ptačinec, kopřivu, pampelišku a seznámím vás také s naším smrkem.
Vítejte!
Celá zahrada jde projít bosky, ale zouvat se nemusíte.
Věřím, že  z procházky budete odcházet s alespoň malým naladěním některou z rostlinek ochutnat.

Je to všechno o hledání a zkoušení.
Najít pro sebe fajn chlapa nebo ženskou, s kterým chcete strávit zbytek života, také chvíli trvá.
No né?

Česnáček lékařský

Než jsem narazila na naší zahradě na rostlinku s bílými kvítky vonícími po česneku, vůbec jsem netušila, že nějaký česnáček existuje.
Hned jsem si ho ale v kuchyni zamilovala.

Česnáček lékařský je léčivou bylinou s antiseptickými a hojivými účinky.
Z čerstvého můžeme připravit naložením do alkoholu tinkturu na dezinfekci močových cest  a jako pomoc při zánětu plic.
Žvýkáním listů poléčíme záněty v dutině ústní.
Obsahuje hojně vitamínu C.

Najdete ho na krajích vlhčích lesů nebo také v blízkosti potoků. Má rád polostín.

Sbírám mladé lístečky, z rostlinky jich utrhnu jen několik.
Přidávám je do salátů, zdobím lístky chleba namazaný pomazánkou.

Poprvé se česnáček chystám naložit do octa, stejně jako to dělám s fialkami.
Je to ta nejjednodušší varianta zpracování bylinky, co znám. Natrhám bylinku, nechám ji mírně zavadnout.
Dám do skleničky, zaliji octem a alespoň 4 týdny nechám stát při pokojové teplotě. Občas skleničkou protřepu.
V létě do salátů přijde vhod, stejně jako ten fialkový.

Sedmikráska chudobka

Sedmikrásek měla plnou zahradu naše babi – má tchýně.
V prvních letech co jsme se poznaly kroutila nade mnou chvílemi hlavou.
Když se totiž vytáhla sekačka běžela jsem si rychle natrhat alespoň hrstičku do pusy.

V dalších letech jsem v jejích očích zahlédla jistý údiv, že si tu hrstičku trhá do pusy i její syn.
Myslím si, že v posledních letech si občas utrhla nějakou tu sedmikrásku „na tajnačku“ a snažila se zjistit, co na tom kvítkovém zobání máme.

Sedmikrásky se používají jako podpůrný prostředek pro dýchací cesty.
Přispívají také k urychlení léčby močových cest a ledvin. Mají dezinfekční účinky.
Každý rok si nasuším skleničku květů na zimu právě pro případnou léčbu dýchacích cest.

Ze sedmikrásky si můžete také udělat sirup na kašel.

Do skleničky vrstvíme střídavě vrstvu květů a vrstvu cukru.
Každou vrstvu (cca 2cm) vždy upěchujeme.
Zavíčkujeme a necháme na slunci 6-8 týdnů.
Pak sirup přelijeme do čisté skleničky a skladujeme v temnu a suchu.
Dávkujeme při nachlazení 3x za den lžičku sirupu při potížích.

Přidávejte nové „lupeníčko“ nebo kvítka nejdříve po pár kouscích do oblíbeného salátu nebo jídla.

Ptačinec

Kromě toho, že je ptačinec prospěšný pro plíce a ledviny jako sedmikráska, působí dobře na kůži a ekzémy.
Detoxikuje organismus. Stav kůže je úzce spojený se stavem našeho organismu.

Sbírat můžeme celou rostlinu – nať i s květy.
Někomu jeho křehká chuť vyhovuje na první dobrou, jiný si potřebuje zvyknout. Hlásím se ke druhé kategorii.
Musela jsem si nejprve zvyknout a přidávat jen malé množství k něčemu jazýčku už známému.

Teď už si klidně rozmixuji ptačinec s vodou, dle chuti ev. přisladím medem (nebo také ne) a vypiji.

Babička ptačinec házela kachnám, aby prospívaly.
A babičky moc dobře věděly co dělají.

Můžete si také udělat „zelené pohýčkání“ pro vaši pleť.
Rozmixujete hrst ptačince, smícháte s 1PL zakysané smetany a nanesete na pleť.
Smetanu můžete zaměnit za 1PL medu.

Zimy jsou poslední roky mírné a ptačinec lze najít i v zimě.

Kopřiva dvoudomá

Na listech i na lodyze má duté chloupky s křehkými stěnami.
Tu křehkost jim dodává kyselina křemičitá.
V dutinkách je tekutina s kyselinou mravenčí a ještě další látky.
Jak poznáte, že vám při styku s kopřivou vnikne tato kyselina pod kůži jistě všichni víte.

Kopřivu známe jako přední jarní životabudič.
Skvělá je na krvetvorbu.
Čerstvá se používá při stavech vyčerpanosti  pro svůj obsah železa.
Působí močopudně.
Dlouhodobě by ji neměli užívat lidé s chronickým onemocněním ledvin.
Snižuje cukr v krvi. Používá se také při plynatosti.

Na stránkách bylinkářů najdete celé seznamy jejích dalších skvělých účinků.
Marie Treben uvádí, že koupele s 200g kopřivy pomáhají při revmatických bolestech a při dně.

Uvádí také souvislosti mezi bolestmi hlavy a problémy s ledvinami.

Kopřiva je TOP z jarní přírody.
Čtení o další TOPce Bříze bělokoré najdete v Chalupářském zpravodaji č.1.

Z kopřivy dělám pesto. Stejným postupem jako pesto z bršlice.
Lze udělat kombinaci kopřiva-bršlice. Fantazii se meze nekladou.

Recept na rizoto z bulguru a rýže s kopřivou a bršlicí najdete zde.

Natrhali jste ji více, než jste spotřebovali do jídla? Nevadí.
Dejte ji do hrnečku, zalijte vroucí vodou a nechte 10 minut louhovat
Připravili jste si právě oplach na umyté vlasy.

Pampeliška – Smetanka lékařská

Kořen pampelišky se sbírá brzy z jara dokud je síla bylinky právě v kořenu.
Jakmile rostlina kvete síla rostliny už je výše. Ve stvolu, listech a květu.
Pak si musíme na sběr kořenů počkat zase na podzim, kdy se síla opět stáhne právě do nich.

Pampeliška obsahuje vitamíny, především vitamín A, B2, C a D.
Také minerální látky a stopové prvky (sodík, draslík, mangan, křemík, síra či fosfor) a spoustu dalších cenných látek, jako jsou hořčiny, fruktóza, sliz, aminokyseliny a další.
Pročišťuje žaludek.
Výborné účinky má na játra.
Stejně jako kopřiva pročišťuje krev. Marie Treben píše, že má využití při žloutence a chorobách sleziny.

Známý  je sirup – „med“ z pampeliškových květů.

4 velké hrstě květů, 1 litru vody, 1,0 kg cukru, 1 bio citrony (nebo citron dáme bez kůry)

Květy trháme vždy za slunečného počasí.
Nikdy ne po dešti, který nám všechen pyl vypláchne.  Proto se také květy neproplachují.

Květy dáme do hrnce, přidáme na kolečka nakrájený citron, studenou vodu a pomalu zahřejeme do varu.
Necháme projít varem minutku a odstavíme z plotny. Necháme stát 24hodin.
Přecedíme přes čisté plátno, přidáme cukr a necháme probublávat.
Čím déle (můžou to být hodiny) bude probublávat na plotně bude med hustší.
Na druhou stranu ztratíte všechny cenné látky.
Plníme do čistých sterilizovaných skleniček. Otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Pampeliškový „med“ dělám ráda.
Ano – vidím, kolik sypu do hrnce cukru!
To množství tam ale opravdu musí být, aby se sirup nekazil.
Je tedy jasné, že tomuto sirupu se tak ouplně nedá říkat „domácí meducína“.
Spíše domácí „láskomina“.
To zní už sakra jinak, že ju.

Při vaření této pampeliškové láskominy si pouštím v duchu film o holčičce s pampeliškovým věnečkem na hlavě.
Běhá s košíčkem v ruce na louce u babičky.
Trhá malá žlutá sluníčka, z kterých pak babička uvaří med. Střih.
S medem a lžičkou v ruce přichází babička ke staré dřevěné posteli a v pruhovaných modrých peřinách hledá holčičku.
Aby jí dala meducínu na kašel.
Prý určitě pomůže.
A holčička babičce věří. A tak se brzy také uzdraví.

Vraťme se ještě  k poupatům. Naložte si je „ala kapary“.

Zkoušela jsem tento recept a byly mňam a v létě v salátech moc osvěžující!

Poupata pečlivě omýt, v misce promíchat se solí – vetší množství, ale zase to nepřežente – a zalijte horkým octem.
Můžete použít jakýkoliv. To je všechno. Necháme alespoň 14 dnů odležet.

Přidáváme do letních zeleninových salátů, využijeme při zdobení chlebíčků apod.
Pokud se vám zdají příliš slané a kyselé propláchněte je před použitím studenou vodou.

Chalupář předešlé jaro s chutí baštil květy pampelišky smažené v těstíčku.
Rozšlehala jsem vajíčko s trochou mléka, okořenila a přidala malinko mouky, aby těstíčko nebylo příliš řídké.

Pro jistotu jsem k tomu udělala šťouchaé brambory se slaninou.
Přeci jen jsem pampelišky takto upravené servírovala poprvé! Chutnaly mu.

Do salátů můžete použít také nařezané stvoly pampelišek.
Přiměřeně, přiměřeně. Mají nahořklou chuť.

Vzpomeňte si na jejich hořkou chuť  v případě bolestí, při kterých byste běželi pro  hořké kapky nebo ferneta.
Zkuste si místo toho utrhnout a žvýkat stvol pampelišky.
Žvýkání hořkých stvolů pampelišky dle Marie Treben výborně pomáhají při chronickém záněru jater.

Výhonky smrku (jedle, borovice)

Obsahují velké množství vitamínu C a silic.
Velmi dobře ředí hleny, takže usnadňují vykašlávání.

Hrstičku mladých čerstvě zelených výhonků jsem pokrájejte na jemno a smíchejte je se zralým avokádem.
(Zralost poznáte tak, že prstem do avokáda vytlačíte důlek a ten zůstane.)
Přidejte  1PL (dle chuti) sušených naložených kousků rajčat, trochu soli a pepře.
Skvělá to pomazánka na čerstvé domácí rohlíky. Mňam.

Na kašel si dělám na zimu skleničku sirupu.
Klasickým postupem střídáním vrstev cukru a bylinky viz výše.

Zkoušela jsem uvařit z výhonků také smrkovou Láskominu.
Stejným postupem jako se dělá Láskomina – „med“ z květů pampelišek. Jen jsem si to maličko upravila.
Dala jsem místo citrónů pomeranče a 2PL lžíce kysel.citronové. Mňam je na dezerty, pudinky, zmrzliny apod.

Zase ten cukr, zase to dilema.

Tady se nemůžu opřít o vzpomínku na babičku, protože si nevzpomínám, že by tento sirup dělala.
Pouze si vybavuji, že když měl děda nemocné plíce dostal od bylinkářky receptůru na čaj.
Skládal se právě z výhonků jehličnanů.
Pamatuji si, jak jsme na ně chodili do lesa.

Já vím, odbíhám od cukru.
Takže ano, cukr doma máme. Od vánoc s ním krmím tedy hlavně Kombuchu.

Jsme s chalupářem mlsouni, takže občas nějaká ta buchtička, koláček..
Při pečení cukr používám a bez mučení se k tomu přiznávám.

Od jara nám stojí v kuchyni džbán s vodou, do které dávám hrstku čerstvě natrhaných kvítků.
Fialky, sedmikrásky, pampelišky, hluchavku, květ javoru, později lichořešnici, brutnák, květ akátu,…občas přišupnu i nějaký ten lístek.
Máme tak při ruce stále „živou vodu“.

Jsem zastánkyní pestrého na talíři.
Nemám vyhraněný  stravovací styl.

Vařím, protože mě to těší.
Uspokojuji tím nějakou mou část kreativní duše.
A ještě zjišťuji, že jde tato radost přenášet dále v podobě inspirace.

Bylo mi potěšením vás tu provést.
Dáte si mrkvánky na cestu? Pití si prosím nalijte sami ze džbánku.
Těším se na další procházku, krásné jaro!

 

Mávám z chalupky!

Hanka