kocour

Rambo

Říká se, že kdo má židli, ten bydlí.

Já si jich přála minimálně 6 a k nim stůl. Velký stůl.

Mohu spát na matraci a oblečení klidně přehodím přes větev. Na wc nepotřebuji  kobereček, stačí mi toaletní papír.

Velký stůl je pro mě ale pomyslné srdce domu.
Ten prostě pro svůj život potřebuji.
Kuchyň a stůl. Pravá a levá chlopeň.

Chalupku jsme s kuchyňskou linkou již koupili. Žádný velký průšvih na to, abychom ji teď rychle měnili. Má představa kuchyně „ala babička“ je prozatím odsunuta. Na druhou stranu si troufám říct, že jsme si tu původní dokázali vymazlit tak, aby nám v ní bylo dobře. Místo na velký stůl v ní ale není.

Představte si menší místnost. V jedné části je kuchyňská část, v druhé část obývací. V té obývací byla při prohlídce nemovitosti sedačka. L-ková sedačka, která zabírala většinu daného prostoru.

Pan domácí nabízel při prohlídce, že nám ji v chalupce nechá. Nechtěli jsme ji.

Přesto tam při finální přejímce stála. Nešťastně jsem na ní koukala. Majitel se zas nešťastně díval na mě. Co teď? Kam s ní?

„Jste hodný, ale my jí tady opravdu nechceme, my tam budeme mít velký stůl, děkujeme“, říkala jsem mu.

„No, ono asi už není kudy ji vynést. Přivezla se sem ještě, než jsme udělali támhlety dveře. Okna jsou malá. A taky si ji nemáme kam vzít“, odpověděl.

Přítel je naštěstí muž činu. Přiskočil k sedačce a obhlédl ji. Rozdělil L-ko na dva díly a už svištěly instrukce: „Vezmeme to přes koupelnu a těmi druhými dveřmi ven. Vezměte ji prosím támhle, já ji chytnu tady. Půjdu první, naklopíme ji na tuhle stranu…“. Za chvíli byla sedačka venku v dodávce. Byla jsem šťastná!

Dovolte mi teď malinkou odbočku., to prostě musím, chci…

Čekalo nás ještě jedno překvapení.
Za vstupními dveřmi stála vyskládaná řada kočičích konzerv.

Vybavila se mi naše první prohlídka. Ve vstupních dveřích je takový ten vchod pro zvířátka. Dříve jsme to vídali jen v amerických filmech. Když jsem ho tenkrát viděla poprvé, ptala jsem se: „Jé, máte malého pejska?“.Dle velikosti otvoru to bylo první, co mě napadlo. „Ne, tlustého kocoura“, smál se majitel.

Ano, tušíte dobře. Nebylo kam vzít také kocoura. Stěhování do podnájmu to neumožňovalo. Kam s ním?

Už rok zpět jsem doma občas utrousila, že bych chtěla mít vedle hafanů také nějakého kočičáka. „Jasně, že venku“, snažila jsem se naladit přítele. Moc se mu to nezdálo, a tak jsem přestala tlačit na pilu a tuhle myšlenku jsem pustila…

Tohle byla úplně jiná situace než se sedačkou. Kocour bez domova. Pochopte.

Navíc jsme byli v jiných kulisách. Velká zahrada, tak trochu odstrčeni na konci vesnice. Kocour je přeci zvyklý žít venku a chodí se domů prakticky jen nažrat, alespoň tak to pan majitel říkal.

Kývla jsem. Milý pochopil.

Kocoura jsme si nechali s tím, že trvalé bydliště se mu přepíše, až po seznámení s našimi hafany. To nedopadlo bohužel dobře.

Naše  westice kocoura vůbec nedávala. Vzájemné představování nepomáhalo. Jen ho zahlédla, metla za ním skrz ploty ven. A protože plot kolem chalupky je spíše taková dekorace měla k tomu příležitost na každém druhém metru, kde našla díru. Přivolání jako by v tu chvíli neexistovalo. Brzy bychom vyvěšovali fotku Polušky na Psího detektiva. A to jsme rozhodně nechtěli.

Kocoura si majitel odvezl. Naštěstí sehnal nějakou dobrou duši, která si kocoura k sobě vzala. Věřím, že se má Rambo (tak se jmenoval) dobře.

Zpátky do chalupky.

Bydlíme. Máme 6 židlí a stůl.
Stojí na skvělém místě. Každá židle totiž poskytuje prima úhel pohledu. Z některých vidíte ven do zahrady na krmítko a les. Z jiných na plápolající oheň v krbu nebo na modrou komodu. Další úhel pohledu je skvěle napojen na kuchyň a sedícímu na této židli tak neunikne nic, co se v kuchyni šustne. Většinou je obsazována jako první 😊

Mám ráda, když jsou všechna ta místa obsazená a mohu servírovat dobroty. Třeba tento rychlý koláč. Stejně ráda mám, když se plocha stává pracovní, jindy zas prostorem pro rozložení her. Těší mě, že jsou  tam drobky namísto prachu. Ten totiž nemá šanci se na stole usadit.

Naše srdce tepe.
Opečovávám ho, jak nejlépe umím.

Sejít se u něj  je pro nás důležité. Ať už je to u jídla nebo při nějaké aktivitě. Ono tu aktivitu vždycky nějaké jídlo a pití stejně doplňuje, co si budeme povídat.

Stává se nám často, že se sejdeme  a každý z nás si dělá aktivitu svou. Milý třeba pracuje na notebooku nebo luští křížovky a já si dělám poznámky z knih nebo si maluji, plánuji kam co zasadím apod.

Jsme zvyklí být spolu, a přesto si vzájemně respektovat svůj prostor. Možná proto teď v době karantény nepřichází a věřím, že ani nepřijde ponorka.

Tip na takové to domácí mlsání:

Ke sklence vína, sklenici piva ráda připravuji jako náhradu chipsů cizrnu.

Uvařím si dopředu cizrnu dle návodu na balení. Obvykle vařím celé balení a část vychladlé si ukládám do mrazáku.

Plech vyložím pečícím papírem a rozpálím troubu na 180°C.

Než se trouba rozpálí smíchám v misce trochu olivového oleje se solí a zauzenou paprikou. Do toho pak nasypu uvařenou cizrnu a pořádně vše promíchám.

Vysypu na pekáč a peču cca 15 minut podle toho, jak moc chci mít cizrnu křupavou. Je potřeba hlídat a vyzkoušet.

Konzumuje se hned. Druhý den už to není ono.

Máte rádi chipsy a na cizrnu potřebujete teprve nabrat odvahu?

Zkuste si k chipsům udělat dip ze dvou surovin. Z bílého smetanového jogurtu a rozmačkaného česneku. Nesolte. Dip dejte do misky a každý si nabere dip rovnou chipsem.

slané domácí mlsání z cizrny

Co třeba hrajeme?

Osadníky, karty, Carcassone, Activity, Nezlob se soudruhu od Ivana Mládka, šipky, Doubble, teď v karanténě jsme oprášili hru z dětství Země, Město, Řeka, Jméno, Zvíře, Rostlina, Věc, Auto, Kapela-zpěvák/čka. Určitě ji také znáte…

Nadepíšete si na papír (zvolit si můžete co z toho chcete nebo si vymyslete úplně něco jiného, s menšími dětmi vymyslíte třeba název Jídla, Pohádky). Třeba já si dost prosazuji zařadit rostlinu. Moji chlapi ale velmi promtně na můj požadavek zareagovali a chtěli tam značky aut. Kulišáci 🙂

Jeden pak počítá potichu abecedu, druhý řekne stop. Písmenko, při kterém řekl druhý stop, řekne první nahlas a fofrem oba píší od daného písmenka. Jakmile má někdo všechna políčka  vypsaná řekne STOP.

Příklad písmenko B: Bulharsko, Beroun, Blanice, Blanka, buvol, brambora, bačkora, buggati.

Boduje se každá jednotlivá věc za 10 bodů. Když máte napsaného něco shodně píšete si oba dva bodů 5. Když má jenom jeden napsáno a druhý nic, bodujete si za 20.

Dlouho jsem ji nehrála, až teď a bylo to fajn.

Známou hru Activity (tady je potřeba více než dva) si lze zahrát úplně jednoduše a rychlovkou. Stačí tužka a papír. My se třeba domluvili, že budeme pouze malovat. Hodně nás bavilo hádat názvy písniček a názvy filmů. Dost jsme se u toho nasmáli. Nehráli jsme na herním plánu, neposouvali figurky. Prostě jsme se jen bavili nad našimi obrázky.

 

Mávám z chalupky!

Hanka

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.