hodiny

Modrá je dobrá

S modrou barvou jsme se v životě tak nějak míjeli. Líbí se mi obrázky z jižních zemí, na kterých jsou domy s modrými okny to ano. Přesto jsem se touto barvou příliš neobklopovala.

Změna ke mně přišla s koupí chalupky, ve které bývalý majitel nechal pár věcí. Mezi nimi byly hodiny. Modré hodiny.

Obyčejné hodiny, které jsme pověsili s tím, že je časem vyměníme.

Prostě nic extrovního.

Zařizovali jsme se. Zoufale jsem řešila kam všechny věci v nově nabytém bydle uložit. Bylo potřeba vyřešit úložné prostory.

Začala jsem brouzdat po internetu a hledat nějakou sympatickou starší komodu, kterou bychom si zrenovovali. Nikde nic, prostě na mě žádná v inzerátech nemrkala. Tak jsem se těšila, až budou mít všechny naše věci konečně své místo!

Bylo to období, kdy jsme poměrně dost času trávili na cestách oproti výletům. Odváželi jsme pro nás nepotřebné věci ze zahrady do sběrného dvora. Jezdili jsme do hobby marketů pro barvu na malování, pro šroubky a hmoždinky, lišty atd. Část přesunů tam a zpět měla za cíl pořídit nějaké poličky, úchytky, polštářky a spoustu dalších zařizovacích „serepetiček“.

Jednou v Ikeii stojím zařezaná na místě a přesvědčuji se, zda se mi to nezdá. Zpoza jiné na mě mrká komoda!

Má tři šuplíky a je ze dřeva bez úpravy povrchu. Má fantazie rozehrála hru: „ Kdybychom vyměnili úchytky, dali jí modrý kabátek…“ Čtete dobře! Modrý kabátek. Ona se mi ta modrá přes “nic moc extrovní hodiny“ najednou chytila pod kůži.

Tohle už vypadalo na začátek vážného vztahu. Znáte to, ta rozechvělost. Začínáte vyhledávat společnost toho druhého. Ještě, že má můj milý pro má náhlá vzplanutí  pochopení.

Komodu jsme ve skladu naložili, přihodili do košíku ještě modrou a černou lazurovací barvu, zaplatili a tradá domů. Cestou jsem se začala utápět v pochybnostech, zda jsme se neunáhlili. Dost jsme se tímto nákupem odchýlili od mé původní představy staré zrenovované komody.

Smontovali a postavili jsme ji na vytipované místo. Abychom si lépe uměli představit jestli se s tou modrou nemýlím. Jestli prostě nebude náhodou lepší třeba zelená nebo žlutá?

V této fázi procesu se milý tak nějak vypařil jako pára nad hrncem. Objevil se až se štetcem a barvou v ruce. To už věděl, že vyhrála modrá.

Na řadu přišlo míchání barev. Barva lazury přímo z plechovky, kterou jsme v Ikeii koupili se nám natřená na vzorku nelíbila. Představovali jsme si pro komodu kabátek v trošku jiném odstínu modré.

Do modré tedy přimíchával milý ještě barvu černou. Dělal mi postupně vzorky na prkno ze stejného dřeva jako je komoda.

Odstín jsme nakonec vyladili a komodu dvěma nátěry natřeli. Po druhém nátěru měla barva pro nás líbivou sytost. S více nátěry už by byla příliš tmavá.

Zbýval ještě finální matný lak a výměna úchytek.

Někdy se věci dějí jinak než plánujeme. Z výsledku ale můžeme být nakonec nadšení.

Na stole teď máme modrý ubrus, který si jako dítko pamatuji z prázdnin u babičky….

Tohle nám do domu přivedly vedle modré komody „nic moc extrovní hodiny“.

Hřeje mě u srdce, že tady babiččin ubrus mám a pekáč s buchtami stavím právě na něj. Nemusím ani zavírat oči, abych slyšela babičku, jak se nás vnoučat ptá:  „Děti jaký buchty mám upéct?“ „Dobře… Hanička makový, Alešek povidlový a Martínek tvarohový“ zopakuje si naše odpovědi a odchází od nás. Odpoledne pak voní z kuchyně buchty. Pekáč makových, pekáč tvarohových a pekáč povidlových.
Starala se o hospodářství a pak nám ještě pekla každému extra jinak plněné buchty. Babičko, dneska už Ti tak rozumím!

Zpátky ke komodě.. .

Náš nákupní seznam, který by se vám mohl hodit:

Pár drobných dobrých rad, které se vám můžou hodit, zvláště pokud jste nikdy nic nenatírali:

  • Novou dřevěnou komodu bez úpravy povrchu nebylo potřeba přebrušovat brusným papírem před prvním nátěrem lazurou.
  • Pokud mícháte dva odstíny barev, je dobré držet stejný typ barvy a výrobce.
  • Úchytky vybírejte nejen podle toho, aby se vám líbily, ale měly by nejlépe pasovat roztečí šroubků na původní dírky úchytek původních. (V našem případě měla komoda jako úchytky „čudlíky“ na jeden šroubek. Vybraly jsme úchytky tak, aby po jejich našroubování zůstala dírka po původním „čudlíku“ schována pod úchytkou novou.)
  • Vrchní lak. Nanáší se v několika vrstvách. Každou jednotlivou vrstvu po zaschnutí je dobré lehce přebrousit jemným brusným papírem. Chlapi tomu říkají : “ Strhneš tomu jemně chlup!" Vrchní lak komodu ochrání před fleky třeba od vylitých tekutin a také se na ní lépe utírá prach. Lak vytvoří hladký povrch.
  • Natíráte-li barvami ředitelnými vodou, stačí vymýt štětec hned jak s barvením skončíte pořádně vodou a lze opakovaně použít. Tyto barvy také nejsou cítit a můžete s nimi v klidu natírat i v místnostech. V jiných případech musíte mít po ruce ředidlo a hlavně natírat v dobře větraném prostoru nebo venku.

 

Mávám z chalupky!

Hanka

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.