Velikonoční svátky

Tento svátek je termínově pohyblivý.
Je to dáno pozůstatkem roku řízeného měsícem a sluncem.
Ustálila se zásada slavit ho po jarní rovnodennosti. V neděli po prvním jarním úplňku.
Takto stanovená neděle se může pohybovat mezi 22. březnem až 25. dubnem.

Celé období před jarními svátky a přímo sváteční dny jsou naplněny směsicí pohanských a křesťanských tradic.

Znovuvzkříšení zimní přírody v rovině jedné a vzkříšení Spasitele v rovině druhé.

Symboly a zároveň prostředky pro obrození přírody voda, vejce, zelené proutky a další mají v kontextu s křesťatnstvím svůj další význam.
Očistný oheň se pálí na památku Jidášovy zrady, ratolesti kropené svěcenou vodou v kostele nabývají ochranné moci.
Pomlázka spletená z četrsvých proutků má předat sílu těm, kteří jsou vyšleháni.

Masopust  je lidový svátek předcházející 40-ti dennímu půstu.
Byla to poslední možnost „trošku se rozšoupnout“ před tím, než nastane období duchovního rozjímání.
Protože termín Velikonoc je pohyblivý jsou pohyblivé také dny Masopustu.

Masopustní dny začínají čtvrtkem před masopustní nedělí. Říkalo se mu také „tučný čtvrtek„.
Člověk se měl  v tento čas ještě dobře najíst.  Masopustní zábava se pak odehrávala až od neděle, kdy se nechodilo do práce.

Po bohatém obědu se těžiště dění přeneslo do hospod a na náves. Tancovalo se, hrálo, chodil průvod masek.
Průvod byl zakončován tradičním „pochodováním basy“.
To symbolizovalo na 40 dnů konec veselic.

Jakmile ponocný odtroubil půlnoc, rychtář všechny vyzval k ukončení veselí a Popeleční středou pak  začínal dlouhý předvelikonoční půst.
Byl to čas pokání věnovaný výzvám ke kajícnosti a proměně způsobu života.

Popeleční středa první den půstu

Její termín připadá na 40.den před Božím hodem velikonočním. Do těchto dnů se ale nepočítají neděle.

Název  popeleční pochází od tradice pálit „kočičky- větvičky“ z Květné neděle minulého roku.
Takto získaný popel se užíval při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem křížkem na čele (tzv. popelec).
Tím, že křesťan přijme od kněze popelec, dá najevo svou kajícnost.

1. neděle  Černá

Ženy se oblékaly do černého.
V noci potají pekly preclíky, aby děti nevěděly. Preclíky pak brzy ráno navěsily na proutky vrby.
Kolik bylo v rodině dětí tolik proutků s preclíkem.
Děti se po ranní modlitbě na preclíky mohly vrhnout a sníst je.

2. neděle  Pražná

Název dle postního jídla zvaného „pražmo“ – upražená obilná zrna.

3. neděle  Kýchavá

Jméno tohoto dne vzniklo pravděpodobně na základě zmínek o moru, projevujícím se kýcháním.
Po kýchnutí se také začalo říkat : „Pozdrav Tě pán Bůh“ dnes „Na zdraví“ – jako ochrana před onemocněním.

4. neděle  Družebná

V tuto neděli obvykle navštěvoval ženich dům budoucí nevěsty. Odsud družebná.

5. neděle  Smrtná nebo také Smrtonosná

V tuto neděli vynášeli lidé ze vsi tzv. „Mařenu“ nebo jinak „Mořenu“ nebo také „Smrtholku“, jak kde se říkávalo.

Tuto slaměnou oděnou figuru na tyči vynášeli lidé za ves a vhodili ji do vody, popř. ji zakopávali do země.
Zpět do vsi se vraceli s tzv. „lítem“ stromkem ozdobeným kytičkami, mašličkami, věnci.
Cestu zpět doprovázel tanec a písně symbolizující radost, že Mařena (symbol zimy) je pryč ze vsi a přichází jaro (symbolizované „lítem“).

6. neděle  Květná

Den příchodu Krista do Jeruzaléma, vítání palmovými listy. Název Květná je odvozen od listů a květů, kterými Krista v Jeruzalémě vítali.

V tento den se v kostele světí „kočičky“, které si pak lidé zasouvají doma za svaté obrázky a křížky.
Údajně tyto svěcené kočičky ochraňují domácnost proti kouzlům a pohromám.
O Květné neděli se nemělo péct, aby se „nezapekl květ“ a urodilo se tak dostatek ovoce.
Dle dalších tradic se v tuto neděli nosilo léto do vsi. Oblékaly se nové šaty.

Svatý týden

Modré pondělí – modré podle barvy látky, která se ten den vyvěšuje na oltáři

Šedé úterý – hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny

Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše – nikdo se ten den nesmí mračit, aby se nemračil po celý rok

Zelený čtvrtek – den poslední večeře Páně, při níž se Ježíš loučil s apoštoly. Jedí se pokrmy zelné barvy, aby se obnovila síla lidského těla

Zvyky se lišily podle lokalit. Byly různé.
Např. ráno zametené smetí se odnášelo za vesnici nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy.
Omytí těla ranní rosou mělo chránit před nemocemi.
Kdo posnídal chléb s medem, měl být ochráněn před uštknutím hasem, žihadly sršně a vos.

Na Zelený čtvrtek kostelní zvony zvonily naposledy, pak umlkly až do Bílé soboty.
Dle legendy odlétaly k požehnání k papeži do Říma.
Nahradily je řehtačky.
Poslední zvonění zvonů bylo také spojeno s legendou. Má se při něm cinkat penězi, aby se nás další rok držely.

Velký pátek – den ukřižování Ježíše

Je to den smutku, nekonají se mše. Pouze se čtou náboženské texty a zpívá se.
Věřící jdou do kostela uctít svatý kříž, na kterém zemřel Kristus, jež na sebe vzal všechny hříchy světa.

Symbolický význam má voda, která znamená nejen očistu ale také zdraví pro jednotlivce.
Proto zvyk umývat se ráno v řece, bylo-li to možné.
Košile ušitá z plátna tkaného na Velký pátek měla chránit před bleskem.
Známá je nám především legenda, podle které se v tento den země vydává své poklady.
Dle pověr se nemá hýbat se zeminou.

Bílá sobota

Druhý den, kdy ležel Ježíš v hrobě. Před kostely se zakládal tzv. oheň pálení Jidáše.
Hospodyně si na oheň před kostelem dala své polínko a když oheň kněz posvětil, odnesla ho domů a roztopila jím.

7. neděleBoží hod velikonoční – Ježíš vstal z mrtvých

Proto křesťané nazvali neděli dnem Páně.
Celá rodina se sešla u svátečně prostřeného stolu.
Vařená vejce se rozdělila na tolik dílů, kolik bylo v chalupě osob.
Symbolicky to mělo znamenat, že se za rok sejdou zase všichni u stolu. Pečení beránka, mazanců.

Velikonoční pondělí – Kristus se zjevil přátelům

K tomuto pondělí se nevážou žádné církevní úkony.
Je to den spojený s pomlázkou a hodováním
.
Síla mladých proutků má vyšleháním přenést svou sílu na člověka a přinést mu tak zdraví a svěžest.

8. neděle – Bílá neděle

Nanebevstoupení Páně – 40. den po Božím hodu velikonočním –  Ježíšův výstup do nebe

Letnice 50 dnů po Božím hodu , seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání

zdroje: wikipedie.org, velikonoce.net, vira.cz

Podobně jako u jiných křesťatnských svátků se Velikonoce přenesly mimo církev.
Dnes nejvíce oslavujeme koledováním vajíček a drží se šlehání děvčat pomlázkou. Pečeme beránka a mazance.

Symboly

Pečivo – Nejoblíbenější pečivo byly jidáše z kynutého těsta. Tvarově spletené prameny symbolizují provaz na němž se Jidáš oběsil. Dalším oblíbeným pečivem byly a jsou perníčky. Inspirovat a učit se můžete např. TADY

Symbol beránka  – Obrazně je pro křesťany Ježíš Kristus, obětovaný za spásu světa

Vajíčko – Obsahuje zárodek nového života. Symbol plodnosti. Odedávna se vejci přisuzovaly magické schopnosti. Skořápka představovala Zemi, žloutek Slunce a bílek Měsíc.

Pomlázka –  Čerstvé jarní proutky jsou symbolem síly a zdraví.

 

Beránka peču moc ráda a podělím se s vámi o tento recept:

 

   Ořechový beránek

  • 150g polohrubé mouky
  • 40g hladké mouky
  • 70 g mletých ořechů
  • 130g cukru
  • 60g másla
  • 1 vejce
  • 1 žloutek
  • 1,5 dl mléka
  • 1/3 kypřícího prášku
  • na polevu: 300g moučkového cukru + 2 PL mléka

V míse ušleháme vejce, žloutek, máslo a cukr do pěny. Přidáme mouku smíchanou s kypřícím práškem. Promícháme a dále přidáme jemně namleté ořechy a vlažné mléko. Nalijeme do vymaštěné a vysypané formy beránka a pečeme cca 50 minut v mírně vyhřáté troubě na 160°C. Po vychladnutí beránka polijeme polevou. Koření hřebíček můžeme použít jako oči. Uvážeme mašličku kolem krku a můžeme se jít chlubit, jak se nám povedl. 🙂

P.S. Snad vás nepohorší obrázek na Kartě receptu v hlavním meny, ale lepšího beránka momentálně nemám 🙂 🙂

 

Mávám z chalupky!

Hanka

Hana Příkopová Koučink

Ukazuji lidem cestu k vytvoření domova, který je podporující, vyživující a hravý.
Vede lesem, loukou, zahradou, kolem prádelní šňůry, zrcadla i kůlny až k prostřenému stolu.

Rádi byste osázeli, překopali svou vniřní zahrádku?
Na rozdíl od zahrady u domu, jejíž realizaci můžete svěřit zahradníkovi a na krumpáč nemusíte ani sáhnout,
vnitřní zahrádka si žádá váš potenciál. Společně ho objevíme.
Zaskočte za mnou do koučovny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Chalupařím také na FB
  • Kategorie